OSTATNÍ TURISTICKÉ ZAJÍMAVOSTI v dosahu 20 km

Novorománská synagoga byla postavena ve dvoře domu čp.25 v letech 1860-1861, kterou odkoupila a začala užívat Církev československá husitská.

Honosná novorenesanční budova Občanské záložny byla postavena v letech 1899-1901 podle projektu architekta Rudolfa Křiženeckého. Nádherně zdobené fasády mohou u neznalého návštěvníka vyvolat mylný dojem, že se jedná o zámek.

Starý hřbitov z roku 1681 byl v roce 1874 zlikvidován. Nový hřbitov byl založen v roce 1887, v sousedství dnešního komunálního hřitova. Dochovalo se zde asi 20 náhrobků z let 1890-1922 a hromadný hrob devíti obětí tzv. pochodu smrti z vyhlazovacího tábora v Osvětimi z ledna 1945.

Průtočná elektrárna na 116. říčním kilometru řeky Labe. Původně byla vybavena čtyřmi Francisovými vertikálními turbínami. Dvě turbosoustrojí byla v r. 2003 nahrazena Kaplanovými turbínami o výkonu 677 kW. Instalovaný výkon elektrárny činí 2340 kW.

Mimoúrovnové křížení toku Opatovického kanálu s místním Sopřečským potokem zvaným Mulda.

Písečná duna, jediná lokalita kozince písečného v ČR.

Slepé labské rameno se zachovalou květenou a zvířenou

Viadukt z roku 1845 přetínající koryto potoka Struha těsně před jeho soutokem s Labem.

Cenná přírodní lokalita s výskytem vodního ptactva i vzácného rostlinstva.

Mrtvé labské rameno s bohatou flórou a faunou

Jižně od bývalé tvrze, pusté již v 2. polovině 15. století, na hřbitově kostel, původně gotický, patřící jako farní ke vsi při tvrzi.

Biokoridor na místě bývalého rybníka Kuchyňka, který je místem pro rekreaci a je centrem aktivního odpočinku.

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je patrně nejstarším velkým hřebčínem na světě, dnes zabývající se chovem starokladrubských koní. Rok založení 1579, kdy císař Rudolf II. povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín. Pro svůj častý pobyt zde si nechal císař postavit zámek, o němž je první zpráva z roku 1588. Jednopatrový zámek byl vybudován v renesančním slohu, v průběhu staletí pak barokně a pseudorenesenačně upravován. Zámek sloužil především k ubytovávání hostů, o čemž svědčí velké množství pokojů, dvě kuchyně, komory a sklepy.

Meandrující tok Struhy s břehovými porosty, přilehlými lukami a lužním lesem

Svislé jižní hodiny na římse u stodoly. Autorem je Václav Zelený.

Mrtvé labské rameno s významnými rostlinnými a živočišnými společenstvy

Původně tvrz připomínaná v druhé polovině 14. století, později dřevěný zámek, který v roce 1803 zcela vyhořel. V 2. polovině 16. století za Žerotínů vybudován renesanční zámek, přestavěný barokně v 2. polovině 18. století, s pozdějšími úpravami. U zámku se rozkládal park, dílem anglický a dílem francouzský, který zničil ženijní pluk sovětské armády, který zde pobýval v sedmdesátých a osmedásátých letech 20. století.

Spilitový suk

První písemná zmínka o Cholticích je z r. 1285, kdy se uvádí Beneš z Choltic, řazený mezi přední šlechtice doby krále Václava II. Patrně v druhé polovině 16. století byla tvrz přestavěna na poměrně velký zámecký objekt, který měl r. 1620 pětatřicet místností. Dodnes se z něho zachovala budova s nárožní baštou v severovýchodní části zámeckého areálu. K zásadní změně došlo až za Romedia Konstantina, který si Choltice zvolil za své sídlo a záhy nechal místo starého zámku postavit nový barokní zámek s kaplí sv. Romedia s bohatou štukovou a malířskou výzdobou.

Vlastní kříž byl postaven v roce 1864. Pamětní deska na něm byla doplněna po 1. světové válce.

Parkově upravený smíšený les s mohutnými exempláři stromů

Rybník s přilehlými loukami a opukové stráně se vzácnou květenou

Naučná stezka začínající v Neratově své návštěvníky seznamuje s místní přírodou, historií a současnosti zdejšího rybníkářství.

Pseudorenesanční stavba z r. 1882, která stojí na místě původního kostela z pol. 18. st.

Zřícenina tvrze z roku 1365, ze které se dochovalo masivní kamenné zdivo. Jako panské sídlo sloužila tvrz rytířské rodině Gerštorfů z Gerštorfu od první třetiny 16. století až do třicetileté války, kdy byla vypálena.

Čtyřboká dvacetimetrová věž je jedinou dochovanou částí někdejší gotické tvrze z 1. poloviny 14. století. Ještě v 18. století sloužila jako kovárna, dnes je z ní rozhledna.

Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka představuje v současné době zlomek původní velkolepé soustavy 300 rybníků na Pardubicku založených počátkem 16. století. Pro zvýšení informovanosti o tomto území zde byla podél hráze Bohdanečského rybníka vybudována nenáročná naučná stezka, kde se na 7 tabulích návštěvník seznámí s informacemi z oblastí botaniky, zoologie a rybářství. Při návštěvě doporučujeme využít možnosti dalekohledem sledovat hnízdící ptáky.

Stezka je 5 km dlouhá vycházková trasa nabízející nenáročnou pěší turistiku městem i volnou krajinou v kombinaci s možností seznámit se s pozoruhodnými místy a stavbami města Lázně Bohdaneč. Pojmenování okruhu je vedeno snahou připomínat významného architekta Josefa Gočára a zejména výsledky jeho působení ve městě na počátku 20. století.

Téměř 14 metrů vysoká dřevěná rozhledna u obce Horní Raškovice byla vybudována a zpřístupněna v roce 2004. Rozhledna je umístěna v blízkosti Raškovického lesa a v přírodně zajímavé lokalitě bývalých Raškovických lomů. Návštěvníci mohou využít k rozhledu po krajině dvě vyhlídkové plošiny, přičemž horní je ve výšce 10 metrů a vede k ní 47 schodů. Z věže se otevírá pohled nejen na Železné hory, ale také na vrcholky Krkonoš a Orlických hor či do Polabí. Areál rozhledny byl v roce 2007 doplněn o sochařská a řezbářská díla.

Stezka se nachází mezi obcemi Horní Raškovice a Svinčany. Výchozím místem je areál rozhledny Barborka. Celková délka okruhu je 2,2 km. Nachází se zde šest tématických zastavení.

Typická zemědělská usedlost s jednou obytnou místností. Na domku je umístěna pamětní cedule s nápisem: "Zde se narodil Václav Veverka, vynálezce ruchadla, dne 10. prosince 1790". Na zahradě stojí památník bratranců Veverkových a na místě, kde Veverkovi poprvé v roce 1827 orali, stojí monument ruchadla.

Zděný podstavec s kovaným křížkem s ukřižovaným Kristem na návsi v obci Nákle u silnice k Přelouči.

Uměle vzniklý mokřad s bohatou flórou a faunou.

Je asi nejstarší památka v obci. Je z pískovce a je na velkém podstavci. V další části je ve výklenku malá soška Jana Nepomuckého a jsou zde i dvě postavy svatých. V horní části je kříž a na něm Pán Ježíš s trnovou korunou. Vedle stojí Zvonice - zřejmě z té doby. Byla opravena asi v roce 1962, v pozdější době byla zhotovena nová, zvon je původní.

Dům pana Milana Václavka ze 17. st.

Zachovalé písečné přesypy s pískomilnou flórou a faunou

Křížek se sochou na návsi před Obecním úřadem, patřící obci Klešice.

Podstavec se sochou na návsi u mostu přes tok Podolka (Klešický potok) u silnice směr Nákle v Klešicích.

Zděná zvonice s novým zvonkem z roku 1952.

Dříve patřila k mlýnu pekárna. Nyní je mlýn ve vlastnictví dědiců původních vlastníků (restituce v 90. letech). Na budově mlýna je dosud patrný mlynářský znak.

Barokní kaple zasvěcena sv. Jiří byla zbudována po velkém moru v r. 1680, v místech odedávna řečeném "na stínadlech", kde bývalo popraviště. Kaple byla vystavěna za správy panství hraběnky Eleanor Marie Šporkové na náklady rytíře hejtmana Jiřího Leopolda z Waldenburgu. Kaple byla podstatně nižší, měla výšku pouze dnešní spodní etáže. Každý rok zde byla sloužena mše: za obec městskou, za zakladatele kapličky, za zakladatelku fondu a za všechny duše u této kapličky odpočívající. Kaplička byla zpočátku udržována a konalo se sem na svátek sv. Jiří procesí. Kaple byla přestavěna, zvýšena, jen zdivo spodní části zůstalo intaktně barokní. Interiér byl nově zaklenut, obraz sv. Jiří opraven, hřbitovní zeď kolem kapličky stržena a hřbitov zrušen. Práce byli dokončeny až v druhé polovině r. 1869.

Románský kostel ze 12. st., později barokně upraven. V r. 1825 vyhořel a byl několikrát opravován. Drobná podélná stavba s apsidou a věží nad západním průčelím, patří k nejlépe dochovaným románským stavbám na Kolínsku.

Zděná Boží muka ve tvaru sloupku s dvojitým křížkem nad prejzovou stříškou. Ve výklenku na straně odvrácené od silnice je litinový kříž s Ukřižovaným, výklenek na straně k silnici je prázdný.

Hřbitov pocházející z 15. století se řadí mezi nejstarší a nejzachovalejší židovské hřbitovy v Čechách. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1647. V 21 řadách nestejné délky je 1 077 náhrobních kamenů, včetně tumby z r. 1844 a velké hrobky z poloviny 19. stol. Poslední pohřeb byl zde v roce 1940. Náhrobní kameny, zvláště starší, jsou většinou pískovcové, novější mramorové. Nápisy jsou hebrejské, německé, české, kombinované. Přibližně ve středu hřbitova se nachází márnice z roku 1838. V márnici je uložena obecní rakev, pomocí které Židé obcházeli josefínské nařízení spočívající v tom, že všichni musí být pochováni v rakvích. Oni ji používali jen pro převoz, ale pochovávali tradičně v rubáši. Je zde dále restaurovaný pohřební vůz a několik vitrín, které informují návštěvníky o židovských rituálních zvycích a symbolice.

Náboženská obec při svém vzniku s výstavbou sboru nepočítala, později ale byla donucena stavbu uskutečnit. Se stavbou se začalo 26. 5. 1929. Budova je 28 m dlouhá, 15,5 m vysoká. Výška věže je 20,20 m. Pod věží byla pohřební kaple s katafalkem s vchodem na jižní straně přímo z ulice.

Ghetto vzniklo v druhé polovině 17. století z židovského osídlení, které se datuje až do 15. století. Synagoga z první poloviny 18. století byla v roce 1870 přestavěna do novorománského slohu.

Stezka rozprostírající se v délce 2,2 km. Na osmi zastaveních mapuje vývoj rybníkářství v krajině. Výchozí místo je Autokempink Konopáč u Heřmanova Městce.

Kostel Zvěstování Panny Marie se starobylou zvonicí tvoří ucelený komplex jižně od centra města. Tento celek je vzácnou kulturní památkou venkovského typu. Původně šlo nejspíš o hřbitovní kapli z poloviny 13. stol. S vybudováním městečka a zároveň s výstavbou kostela sv. Bartoloměje s hřbitovem kolem, přestala nepostradatelná funkčnost hřbitovního areálu.

Přírodní park tvoří v prvé řadě prostor zámeckého parku s komponovanými výsadbami (dnes je zde vybudováno i arboretum). Zcela výjimečný charakter má část nazývaná Bažantnice. Jedná se o starou Doubravu, která si dodnes zachovala charakter romantické krajiny s pastevním lesem. Další jedinečnou částí je porost lesního komplexu Palác s někdejšími partiemi parkového lesa a enklávami sadů.

Hřebčín byl postaven r. 1875 rodem Kinských, svou moderností budí obdiv dodnes. Součástí je: pracovní sedlovna - uzdečky a sedla běžného typu pro zajištění výcviku koní, postrojovna - různé druhy postrojů, gala sedlovna - předměty výhradně po Kinských.

Zámek z 16. st. V 17. st. barokně a později klasicistně upraven. Přilehlá obora je proslulá chovem bílých jelenů.

Pozdně barokní stavba z roku 1784, přestavěná v roce 1876 a dostavěná v letech 1932 - 33 v rozsáhlém, velmi hodnotném anglickém parku. Zámek stojí v místech, kde snad původně stávala tvrz, od roku 1591 nazývána zámkem, který byl v roce 1623 spálen císařskými vojsky. Na jaře roku 1945 byl v zámku umístěn generální štáb německé armády a zámecký park byl využíván jako letiště. V květnu obsadila zámek Rudá armáda a následně zámek sloužil jako letní sídlo ministerstva zahraničních věcí. Od roku 1952 je v zámku umístěn domov důchodců hlavního města Prahy.

Před Mariánskou nemocnicí stojí budova Starého chudobince z r. 1512. Areál Mariánské nemocnice založila kněžna Anna Marie Kinská. Stavba nemocnice byla zahájena r. 1893 architektem Janem Schmoranzem ze Staliňan. Výstavba byla dokončena r. 1894. V hlavní budově byla vybudována kaple, kde byly slouženy mše. Dnes slouží tyto objekty jako Okresní domov důchodců.

Památník regionálního českého odboje 2. světové války v Železných horách. Autorem plastiky je akademický sochař Oldřich Tlustoš z Hradce Králové.

Založena byla v době Jana Josefa Šporka. Původní kaplička byla barokní, nižší, nic se z ní nezachovalo, snad jedině pískovcové erby. Za pána z Greiffenklau byla v r. 1817 provedena oprava a úprava kapličky. Při této opravě došlo k přestavbě kapličky. Kaplička byla zvýšena a dřevěné dveře vyměněny za železné mřížové. Nad oltářem vymalován na zeď obraz ukřižování Páně. Brzy ale došlo k dalšímu poškození kaple, obzvláště zdí. A tak v r. 1884 dochází ke generální opravě.

Kříž je tvořen dvoustupňovým podstavcem, dříkem a profilovanou hlavicí v níž je osazen zdobený železný kříž s drobnou plastikou Ježíše Krista. Text na dříku se nedochoval nebo je zakryt nátěrem, stáří památky je pamětníky odhadováno na 150 až 200 let. Zvonice je umístěna ve větvích jedné z lip.

Přehledný soubor předmětů dokumentujících historii železnice především v Pardubickém regionu a městské hromadné dopravě v Pardubicích. Pořádání nostalgických jízd s historickými motorovými vozy, historickými trolejbusy apod.

Jedna z posledních typických souměrných osmibokých staveb, podle odborníků patří k nejcennějším v celé republice.

Ringelland založili manželé Olga a Ivan Ringelovi, spolu se svými syny Tomášem a Janem. V areálu statku na kraji Habrkovic u Týnce nad Labem představují svá cizokrajná zvířata.

Filiální gotický kostel sv. Kateřiny je ze 14. století, později však byl upravován. Fara, která zanikla kolem roku 1623, nebyla obnovena. Na hřbitově stojí zvonice z 16. století, která je v přízemí zděná a ve vrchním patře dřevěná. Zvonice byla při jedné z oprav prakticky znovu vybudována a je až na zdivo nová.

Trasa stezky je asi 2000 m dlouhá. Nachází se v nadmořské výšce 270 m. Vede smíšeným dubobukovým lesem a na cestě je možné spatřit stromy jehličnaté i listnaté, různé byliny. Celá stezka je lemována porostem břečťanu popínavého, je obydlena celou řadou živočichů (strakapoud velký, srnec obecný). Na trase je pět informačních panelů s různými úkoly.

Dřevěná rozhledna na kamenné základně, kterou si na vlastní zahradě postavil pan Bohuněk. Podle vyprávění zde stála tvrz, která do 1. pol. 16. st. sloužila jako vojenská hláska.

Drobná památka obklopená třemi lípami. Nosný sloup zvonice nese letopočet 1943 (zřejmě není datem vzniku zvonice, ale její rekonstrukce). Kříž je tvořen dvoustupňovým podstavcem, dříkem a profilovanou hlavicí v níž je osazen zdobený železný kříž s drobnou plastikou Ježíše Krista.

Pískovcová socha byla vybudována na pámátku obětí padlých v první světové válce.

Socha rebela stojící východně od města na malém návrší řečeném "Skalka" byla vytvořena na památku porážky selského povstání v roce 1775. Výsledek se dodnes užívá úslovím "dopadli jsme jak sedláci u Chlumce".

Kostel byl do dnešní podoby přestaven v r. 1898, před tím zde stávala budova nízká. Postavena byla asi ve 14. století, zdobena lupenitou ornamentikou. Půdorys starého kostela je zachován. Budova kostela má dvě lodě a dva presbytáře. Hlavní větší presbytář je zavřen třemi boky a menší dvěma. V presbytáři jsou gotická okna, klenutí má křížová žebra a svorníky jsou kruhové s rosetami. Vchod do sakristie je gotický. Nejvýznamnější památkou v kostele je sanktuárium na straně evangelia. Malba pochází z konce 14. století.

Vápno se ve zdejší vápence vyrábělo od roku 1877 do roku 1941. Vápenec z lomů v Prachovicích se ke zpracování dovážel pomocí koňských potahů a po zprovoznění železniční dráhy v roce 1882 železnicí. V roce 1948 byl vydán zákaz dalšího obchodování. Tím končil veškerý provoz v celém areálu vápenky. V současné době je v soukromém vlastnictví.

Na úpatí Železných hor, kde se Heřmanův Městec nachází, proběhlo několik horotvorných pochodů provázených vznikem tektonických poruch, podél nichž došlo k výstupu hlubinného magmatu, které se místy v podobě lávy rozlévalo po povrchu. Ve slabě proměněných sedimentech se dochovaly důkazy o existenci dvou moří, kterými provádí stejnojmenná naučná stezka se šesti zastaveními.

Jeden ze skvostů české románské architektury (12. st). Patrový kostel s centrální dispozici, uprostřed čtvercové lodi situovány čtyři sloupy z červeného pískovce propojené arkádami.

V provozu je od 1992, k dispozici několik dalekohledů až do velikosti 45 cm zrcadlové typu.

Jedná se o největší železniční neštěstí ve střední Evropě, které se odehrálo ve večerních hodinách 14. listopadu 1960. Nedaleko vlakové stanice, v polích u Stéblové, se tehdy srazil motorový vlak jedoucí z Pardubic s parním vlakem jedoucím z Hradce Králové. Vinou nedodržení drážních předpisů a pokynů tak přišlo o život 118 lidí. Místo tragédie dnes připomíná malý pomníček u trati.

Místo původně zamýšleného piaristického kláštera vznikla Loreta – barokní poutní místo. Roku 1740 byla při Loretě založena mešní fundace, z níž měl být vydržován kapucínský mnich, aby denně sloužil zádušní mše za zemřelé příslušníky rodu Kinských. Roku 1786 bylo poutní místo zrušeno a v roce 1805 byla kaple stržena, aby nepřekážela praktickému využití objektu – Loreta sloužila jako špitál, chudobinec, později také jako bytová jednotka. Od roku 2001 budova slouží pro potřeby muzea.

Židovské oddělení z počátku 20. století na komunálním hřbitově.

Zahradní železnice nabízí celkem 5 rozchodů kolejnic (32, 45, 143,5, 250, 600 mm). Návštěvníci si také mohou projít stezku, která seznamuje s Čiernohronskou železnicí.

Široký výběr originální keramiky od drobných dárků, šperků až po velké (plastiky, obrázky, kachlíky, zvonečky, vázy, šperky, balony, vzducholodě, ...).

Původně pozdně gotický kostel špitální a hřbitovní založen r. 1510 Vilémem z Pernštejna. Vedle kostela stojí barokní socha Panny Marie Karlovské.

Zámek Karlova Koruna si dal postavit jako své letní sídlo v letech 1721-23 hrabě František Ferdinand Kinský - nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí Království českého dle plánů jednoho z nejvýznamnějších barokních stavitelů Jana Santiniho Aichela. Stavba zámku trvala jen tři roky. Na počest a památku korunovace císaře Karla VI. a následné jeho návštěvě zámku v Chlumci nad Cidlinou pojmenoval majitel zámek "Karlova Koruna". Samotná stavba má ojedinělý půdorys, který připomíná tvar královské koruny.

Machoňova pasáž byla vystavěna mezi léty 1924 - 1925 ve stylu Art Deco a je zapsána mezi památkově chráněné budovy.

Propojuje nejzajímavější místa v centru Pardubic. Patnáct zastávek upozorňuje návštěvníky města například na Dům U Jonáše, Tyršovy sady či kostel svatého Bartoloměje. Celková délka okruhu je 2,5 km. Stezka je bezbariérová, je vhodná i pro vozíčkáře, jednotlivé cedule jsou doplněny základními údaji v Braillově písmu.

Původně Okresní dům T. G. Masaryka byl postaven v letech 1927 až 1930 na místě hostince zvaného Hotel Kotel. Architektem budovy se stal jeden z našich nejvýznamnějších architektů Josef Gočár.

Původně tvrz zřejmě ze 13.století byla ve 14. století přebudovaná v gotický hrad. Pernštejnové pak přestavěli hrad v gotickorenesanční zámek. Ten v roce 1560 koupila královská komora a přestal být velmožským sídlem. Značně zchátralý zámek byl po roce 1918 opraven Muzejním spolkem.

Kostel sv. Bartoloměje byl postaven po r. 1507-1514 s klášterem minoritů a sloužil jako pohřební kostel Pernštejnů. V letech 1911-13 byla provedena přestavba kostela od B. Dvořáka. Kostel je památkou mimořádné uměleckohistorické a architektonické hodnoty.

Objekt tvoří vstupní renesanční brána na jejímž průčelí je reliéf dle návrhu Mikoláše Alše. Zpodobňuje erbovní pověst pánů z Pardubic. Věž je 60 metrů vysoká a skýtá nádherný pohled na městskou památkovou rezervaci, zámek a i na široké okolí.

Barokní kostel sv. Jiljí z roku 1748, jehož autorem je T. Haffenecker.

Stavba nové radnice v letech 1892 - 1894 znamenala největší zásah do původního raně novověkého jádra města. Na místě staré radnice a dalších tří zbořených domů na severní straně náměstí vznikl rozlehlý novorenesanční radniční komplex, zbudovaný dle návrhu architekta Jana Wejrycha. Průčelí zdobí medailony, které zpodobňují české krále. Mezi okny 2. patra jsou fresky s alegoriemi ctností. Na zadním průčelí vynikají sgrafita podle návrhu Mikoláše Alše, představující tanec, recitaci, hudbu a kultus města Pardubic. Socha rytíře, která zdobí štít radnice, byla vytvořena podle postavy Vojtěcha z Pernštejna na náhrobku v kostele svatého Bartoloměje. Vzácné návštěvy jsou přijímány v historickém sále s kazetovým stropem a alegorickými obrazy, hudební sál s balkonem slouží kulturním a společenským akcím.

Pardubice představují typ residenčního panského města české pozdní gotiky a renesance, jehož stavební a umělecký rozvoj probíhal v první polovině 16. století. Do území rezervace patří historické jádro města, vymezené rozsahem původních hradeb a areál zámku s obranným systémem valů a prostorem někdejších vodních příkopů. Nejhonosnější budovou náměstí je novorenesanční radnice, před kterou se tyčí barokní mariánský sloup. Z městského opevnění se dochovala šedesát metrů vysoká Zelená brána. Z církevních staveb jmenujme kostel sv. Bartoloměje, pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie či barokní kostel Sedmibolestné Panny Marie se sochami M. B. Brauna.

Obyvatelé Holiček, Chotěnic,Janovic, Lánů, Morašic, Skupic, Uherčic a Zbyhněvic - oběti 1.světové války. Deska z černé švédské žuly s textem: "Památce těch, kteří odešli, aby národ zůstal. (dále jsou uvedena jména obětí s uvedením stáří v době smrti: 5 z Holiček, 19 z Chotěnic, 6 z Janovic, 12 z Lánů, 12 z Morašic, 3 ze Skupic, 1 z Uherčic, 4 ze Zbyhněvic a 1 oběť bez zařazení k příslušné obci.)"

Goticko-renesanční dům je památkově chráněným objektem a pochází z výstavby po roce 1507 a 1538. Do osmdesátých let 20. století byla v přízemí lékárna vybavená dobovým lékárenským nábytkem, proto je dům v mnoha historických dokumentech zmiňován jako „Stará lékárna“.

Kostel Zvěstování Panny Marie byl založen Arnoštem z Pardubic před rokem 1359. V letech 1905-1906 byl zrestaurován B. Dvořákem.

První zmínky o mlýnu již z r. 1586., později postaven nový mlýn, který byl v majetku bratrů Winternitzových. Budovy mlýna a sila jsou zapsány na seznamu národních technických památek. Komplex patří do desítky největších zařízení svého druhu v ČR.

Palírna vznikla jako jedna z mnoha nových provozoven, které vznikaly po r. 1989 jako důsledek útlumu služeb tohoto odvětví za komunistického režimu. Palírna může drobným pěstitelům za sezónu zpracovat až 120 tun ovoce a stejné množství ovocných kvasů.

Jedná se o šestibokou prostou stavbu s jedním zvonkem. Byla postavena v r. 1898 a vysvěcena r. 1899.

Pozemek pro hřbitov byl pardubickým Židům prodán v roce 1624. I po rozšíření však přestal stačit a roce 1883 byl založen tzv. hřbitov nový. V roce 1939 na příkaz německých úřadů byl hřbitov zlikvidován a ostatky byly převezeny do společného hrobů na nový hřbitov včetně několika náhrobků, které byly umístěny po levé straně od vstupu. Na tomto hřbitově naleznete památník se jmény 542 pardubických obětí holocaustu a druhý věnovaný sedmi neznámým obětem, kteří nepřežili transport z Osvětimi v lednu 1945. Nápisy na náhrobcích jsou hebrejské, německé i české.

Hrabě J. R. Chotek nejprve založil na počátku 19. století rozlehlý přírodní park a poté si v něm nechal postavit zámek, který se stal nejvýznamnější empírovou stavbou u nás.

Původně tvrz, která se připomínaná již v r. 1626. R. 1725 byla přestavěna na zámek, který si zachoval svoji podobu do dnešních dnů. Zámek je jednopatrová budova s půdorysem písmene "T" s mansardovou střechou s vikýři. U zámku je veřejně přístupný park osázený vzácnými stromy.

Kostel z první poloviny 19.století.

Pískovcová socha, Panna Marie stojí na planetě Zemi, kterou obepíná tělo hada. Panna Marie má sepjaté ruce k modlitbě, kolem hlavy je 12 pozlacených hvězd. Vznikla "za času moru" , autor ani dílna nejsou známy. Letopočet na podstavě je 1693.

Jedná se o jednoduchou kamennou nádrž čtvercového základu. Pochází z počátku 19. st. Střední kamenný sloup byl osazen pískovcovým nástavcemve tvaru květu.

Pískovcová kamenicko - sochařská práce, pylon vysoký 1,95 metrů s nápisem "Z krze krev jejich květ svobody vzešel". Na stranách pylonu je vytesáno 22 a 21 jmen. A letopočet 1914 – 1918, odhalen byl v roce 1926.

Opomenutý unikát lidové architektury 18. st. Nejcennější částí je průčelí s pozdně barokním štítem, se štukovou reliéfní výzdobou. Objekt byl dříve s největší pravděpodobností majetkem farnosti a sloužil jako obydlí začínajícího kněze.

Vznikl v roce 1927 jako památka padlým mužům z Prachovic.

Pískovcová socha z 18. st. Text napsaný na soše zní: Svatý Prokop darovaný panujícím shromážděním kláštera žďárského. Rok vzniku 1725, obnoveno 1988.

Pískovcová socha z 18. st. Text napsaný na soše zní: Sem toto dílo sv. Jana Nepomuckého, chráněného zlatými hvězdami, za tímto účelem vytesat a postavit dal Václav Vejmluva, opat žďárský. Rok vzniku 1725, obnoveno 1887.

Historie tohoto panského sídla je připomínána již v roce 1664. Budova dřívějšího zámku byla stržena v roce 1823 a roku 1825 postavena nová. Koncem 19. století byla provedena důkladná přestavba ve stylu pseudogotickém. Ve druhé polovině 20. století sloužila jako sídlo ředitelství Východočeských státních lesů.

Zazemněný rybník, přilehlé rákosiny, lesní a luční společenstva, ornitologická lokalita

Jednopatrová budova s novogotickou fasádou.

Původní gotický hrad nahradil během staletí renesanční zámek s pozdějšími barokními úpravami. Zásadní přeměnu do dnešní podoby vyvolal v 19. století jeho nový majitel V. K. Auersperg, silně romanticky založený, který nechal zámek přestavět v duchu romantické gotiky.

Jedna z nejstarších staveb na Doubravě, zřejmě vzpomínána již v zakládacích listinách. Jméno pochází od vodního kola s korečky (tj.truhlíky mezi koly). Korečnický mlýn je rodným domem spisovatele a novináře Ferdinanda Schulze (1835 - 1935).

Založeno roku 1884, pohřby do 2. světové války. Pomník obětem nacismu z roku 1949.

Vznik hradu se datuje do roku 1261, v roce 1410 se stal hradem královským. V roce 1610 Lichnice vyhořela, roku 1646 byla dobyta Švédy a po ukončení třicetileté války na rozkaz Ferdinanda III. pobořena. Zříceniny hradu a malá expozice o jeho historii a majitelích jsou posledními památkami připomínajícími někdejší význam sídla rodu Lichtenberků. Z hradu se nabízí pěkný výhled do okolí.

Národní kulturní památka - místo hromadných poprav občanů z Pardubic, Ležáků i z širokého okolí za heydrichiády symbolizuji dva pomníky v podobě pískovcových kvádrů s plastickými reliéfy. Areál je pietně upraven, v pamětní síni byly instalovány dobové dokumenty.

Vápenka dříve sloužila ke zpracování suroviny vytěžené v nedalekých Prachovnicích, odkud byla na vzdálenost cca 5 km dopravována košovou lanovkou. Po druhé světové válce výroba začala stagnovat a v roce 1960 byla definitivně zastavena.

Kostel pochází ze 12. století, je to jediná dochovalá stavba bývalé osady Protivany.

Z roku 1788 pochází pozdně barokní kostel sv. Václava. Kostel vznikl přestavěním kaple, kterou nechal v roce 1716 postavit hrabě Jan Špork. V roce 1874 byly na nově upravené věži kostela postaveny hodiny. V roce 1892 byly na kůr pořízeny varhany stavěné věhlasným návrhářem Petrem z Prahy.

Pamětní deska padlým vojínům ze Skoranova v 1. sv. válce.

Mramorová deska se státním znakem Republiky Československé a s textem: "Občané! Vděčně, zbožně vzpomeňte svých krajanů, kteří vzdáleni vlasti zemřeli za světové války v letech 1914-18, I z jejich krve vzešla jitřenka svobody československého národa 28. října 1918. (následuje 12 jmen obětí s podrobnými biografickými údaji ze Stolan, 2 z Čejkovic a 2 z Pohledu)"

Barokní zámek postavený r. 1737 Kryštofem Norbertem Voračickým z Paběnic.

Synagoga postavena roku 1900 v tzv. maurském slohu s dřevěným kazetovým stropem a dřevěnou ženskou galérií s dochovanou ornamentální malbou.

Obyvatelé Stolan - oběti 1. a 2. světové války. Prostý žulový pomník se vsazeným bronzovým reliéfem ("symboly síly a práce:" muž se samopalem, žena v pravé ruce se srpem a kladivem; ve spodní části texty: "Čest hrdinům:1914-1918 a 1939-1945"). Autor: Jiří Stehno z Chrudimi. Odhalení: 1948

Ve dvou hektarové oboře je možné spatřit různá zvířata - zubra, pštrosy, pávy, daňky, muflony, jeleny, ovce, kozy atd.

Muzeum se nachází v budově bývalého Loveckého zámečku (z r.1882), kde se mimojiné nachází sídlo Úřadu správy Perníkového hejtmanství.

Unikátní románský kostel. Vysvěcení se účastnil osobně král Vladislav I. Sochařská výzdoba (12. st) je nejrozsáhlejším dochovaným souborem románské plastiky v Čechách.

Malá rodinná firma zabývající se pěstováním a prodejem kaktusů, výstavní činností.

Postaven za finančního přispění místních občanů a obce po I. světové válce. V září r. 1992 byla na tento pomník připevněna deska připomínající padlé podolské občany za II. světové války. 26.9.1992 pak slavnostně odhalena za přítomnosti místních občanů, místní samosprávy a pozůstalých.

Raně gotický kostel ze 13. st., který byl postaven na místě původního románského kostelíka sv. Michala. Dochoval se původní portál a sakristie. V průběhu 15. st. byla přistavěna kostelní věž. R. 1910 byly v podvěžní kapli nalezeny ostatky Jana Žižky z Trocnova.

Terasa dolního toku Chrudimky porostlá dubohabřinou s bohatou flórou a faunou

Přibližně tříkilometrové údolí balvanité řeky Doubravy mezi Ronovem nad Doubravou a jeho částí Mladoticemi nese jméno malíře A. Chittussiho, kterého údolí inspirovalo v jeho dílech, zejména pak pro obraz Údolí Doubravy z r. 1884, který je dnes součástí sbírek Národní galerie. Nalézt zde můžete chráněné druhy rostlin a živočichů (lipan podhorní, parma obecná, úhoř a ledňáček říční aj.).

Čáslav, jakožto královské město založené v polovině 13. století, byla chráněna pevnými hradbami s řadou věží, zesílenými v době po husitských válkách o další bašty. Nejsouvislejší části zdí se dochovaly na jižním a jihozápadním obvodu města, jejich dominantou zůstala vysoká okrouhlá věž Otakarka.

Archeologické průzkumy zařazují původní stavbu do poloviny 14. století. K největší přestavbě dochází v letech 1491 - 1548 za Pernštejnů kdy vznikl mohutný dvouvěžový hrad s důmyslným systémem opevnění. Na konci třicetileté války byl hrad silně poničen švédskými vojsky. Teprve až ve 20. letech 20. stol. proběhla částečná rekonstrukce hradu podle projektu D. Jurkoviče a pokračovalo se po 2. světové válce. Z této největší dominanty Pardubicka při troše štěstí můžete vidět i hřebeny Krkonoš.

Naučná stezka vedoucí areálem místního hyporehabilitačního střediska. Trasa stezky zahrnuje informační panely o koních a domácích zvířatech, různé zážitkové atrakce a stanoviště.

Významná lokalita suchomilné květeny.

Žulový pomník: a) s reliéfem (portrét legionáře J. Roztočila - do horní části pomníku byl umístěn místo T.G.Masaryka); b) se jmény 11 obětí a jejich biografickými daty; c) s nápisem (ve spodní části pomníku):"I z krve jejich květ svobody vzešel."Zhotovil: kamenosochař Fr. Drajer z Chrudimi. Odhalení: 26. května 1926

Pamětní deska Petru Balému umučenému nacisty 6. února 1944 v koncentračním táboře v Buchenwaldu.

Pozoruhodný technický unikát, jímž bylo dosaženo spádu přes 7 m. Je to největší spád, který byl na Doubravě uměle vytvořen. V horní části je náhon veden skalním tunelem. Je velmi starý a jeho původ není bezpečně znám.

Kostel na návrší, kde původně stála tvrz ze 13. st. Dochoval se 130 m dlouhý příkop. U kostela se nachází památný hřbitov z doby Hájka z Libočan.

Mrtvé labské rameno s přirozenoou flórou a faunou

Regionální muzeum v Chrudimi sídlí v novorenesanční budově z r. 1898 v centru města. Vzniklo v r. 1892 jako Průmyslové muzeum pro východní Čechy v Chrudimi. Má bohaté sbírky uměleckého řemesla a vlastivědné sbírky z chrudimského regionu.

Naučná stezka popisuje na devíti panelech faunu a flóru v Chrudimi. Stezka začíná na rohu ulic Lázeňská a Široká, dále sleduje proti proudu regenerovaný původně středověký náhon a končí u Zimního stadionu.

Kaple s oltářem po rekonstrukci, zpřístupněná pouze na bohoslužby.

Dřítečský kostel sv. Petra a Pavla pochází z roku 1336. Kostel je kamenný a má jednu loď.

11 km dlouhou trasu vedoucí městem Chrudim je možné projít s letákem, který je k dispozici v Informačním centru, obsahující popis vedení trasy, upozornění na významné objekty a mapku. Trasa není v terénu značena. Její absolvování doloží účastníci otiskem razítek, které získají na kontrolních stanovištích. Za projití celé trasy v Informačním centru pak získají odznak. Trasa odpovídá zásadám pro akce IVV.

Připomíná oběti I. a II. sv. války.

Gotické sklepy ze 14. st.

Chrudim lze charakterizovat jako jednu z nejkvalitnějších a největších městských památkových zón ve východních Čechách. Městská památková zóna byla vyhlášena v roce 1990, má zachovanou středověkou strukturu s památkově významnou zástavbou se starými hradbami.

Smíšený porost na skalnatých svazích v okolí hradní zříceniny.

Klášterní zahrady jsou součástí komplexu bývalého kapucínského kláštera, který byl založen v 2. pol. 17. st. za hradbami tehdejšího královského města Chrudim. Ze severní strany jsou chráněny původními městskými hradbami, za kterými prochází i městský turistický okruh „Zlatá stezka“.

Studánka s výskytem reliktního plže praménky rakouské

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi bylo otevřeno 2.7.1972. Sídlí v nádherném renesančním domě, který postavil chrudimský měšťan Matěj Mydlář v letech 1573-1576 a k němuž Matějův syn Daniel přistavěl věžičku ve tvaru minaretu. Muzeum shromažďuje, eviduje a široké veřejnosti zpřístupňuje doklady o vývoji českého i světového loutkového divadla.

Bašta stojí v severovýchodním nároží městského opevnění. Byla postavena v roce 1435 a určena pro obranu ručními palnými zbraněmi. Jedná se o nejmladší prvek městského opevnění. V současné době se zde nachází expozice o městském opevnění.

Zahrada s bonsajemi podle asijského střihu.

Klášter kapucínů s kostelem sv. Josefa, postavený za tehdejšími městskými hradbami v druhé polovině 17. století, ztratil své původní poslání po roce 1947. Z přilehlého konventu se staly účelové prostory a sám chrám začal být v 70. letech používán jako skladiště místního národního výboru a později města. Díky dotaci 43 milionů korun z tzv. evropských fondů je dnes využíván jako projekt muzea barokního sochařství regionu.